home
kapela
koncerty
foto
alba
audio
video
media
ke stazeni
forum
festival Prameny
kontakt

Folktime

Bandzone

Youtube

Folk žije!

Tibor Haluščák - výroba hudebních nástrojů


starší zápisníky: 2015 2014 2013 2012 2011



6.8.2016
Jirkova reflexe o autorském večeru Radky Havelkové:
V sudetském kostele ve Vrchní Orlici bydlí početná rodina vlaštovek. Švitoří a rozbitými okny chrámu létají k nebi pro potravu. Na louce, hned v sousedství zapomenutého hřbitova, se pasou ovce. Tu a tam se některá zachytí do keře, ale žijí v hojnosti pastvin. A také tu dlí sudetský duch. Trochu hořká vůně z podmáčených luk, staré javory kleny u silnic, jimž se z paměti odlamuje kůra. Rozvaliny, už jen tušící život tamních obyvatel. Otevřenými dveřmi občas zavítá dech modlící se krajiny Orlických hor, poutníci samoty, či lidé, jimž tohle místo vrostlo do duše. Básnířka Radka Havelková se tomuhle místu upsala. Spíše se v něm vypsala ze své vnitřní samoty. Děkuji, že jsem mohl u toho být se svými nepatrnými písněmi. Slovo a zvuk se ve svitu svíček staly světlem. Tedy alespoň mně to tak připadalo.

25.7.2016
Mnoho pěkného se událo v životě kapely od červnového úplňku měsíce po ten červencový. Píšu jen pár vzpomínek, v bodech.
Velké Meziříčí - scéna na náměstí, nemálo písnichtivých uší (tedy na naše poměry), občasný průjezd motorky s tunningovou úpravou, slunce zapadající za kulisou medříčského zámku.
Zubštejn - krásný páteční večer vonící po začínajících žních, vzpomínky na časy strávené v okolí Zubštejna, zahrání si pro krvavá nebesa usínajícího slunce (a zvukaře), studená bezinková limonáda.
Ratibořice - nudapláž u Pardubic, klidný všeobjímající všehomír Babiččina údolí, Míša Lokaj (laskavý místní mlynář), babička s havětí, lidé, kteří si zpívali naše písničky, vynikající koláče s mákem i tvarohem, kouzelný koncert, koupání u Viktorčina zplavu (v trenkách a bez utonutí), dlouhá cesta domů, nudapláž u Pardubic.
Lázně Bohdaneč - zmrzlina ve Slatiňanech, barokní kostel Maří Magdalény, zdařilý koncert (tedy z našeho úhlu pohledu), vedro, rychlý přejezd.
Níhov - festival Prameny. Naše domovská akce a dítko. Bezobratři s různě zakřivenými nástroji z bezu a jiného plevele, bratři z Vysočiny 4zdi, bratři keltové Isara (etnická hudba karpatským obloukem počínaje, přes západ i východ Vysočiny až ke keltským písním o šumící trávě, zdivočelých ženách a nenechavých mužích), opékané prase... A cosi se stalo - ubylo pivařů a přibylo lidí s otevřeným srdcem z různých koutů země. Přesně to, co jsme chtěli a co jsme se báli, že se nikdy nestane. Tak díky všem, kdo přišli a podpořili.
Kapela má nový, vlastní, nečínský, zvukový systém k ozvučení kostelů a klubů (a Alešek zase víc práce při nakládání a vykládání auta). Jirka

20.6.2016
Na festivalu Folkové chvojení jsme si uvědomili, že pořád patříme k tradičnímu proudu českého folku, protože nemáme v kapele ani jedno ukulele (ani jednu ukuleli? ani jeden ukulel?).
Byla to zároveň příležitost k drobnému bilancování, co se u nás změnilo za čtyři roky od posledního Chvojna (tedy posledního našeho - festival samotný je každý rok):
- Aleš má nové hósle (jsou bez té duté krabičky, nemají duši, zato mají o jednu strunu víc),
- Markéta má nové miminko a nové klávesové prkno (v originále keyboard),
- Petr má novou spojku a nové brejle,
- Jirka má pořád tu samou starou sociální fobii.
Zde Jirkovo ohlédnutí, kam zahrnul i naši účast na mezinárodním hudebním festivalu v Letohradě:
Máme za sebou veliký nezapomenutelný zážitek s koncertu v kapli Jana Nepomuckého v Letohradu v rámci mezinárodního hudebního festivalu duchovní hudby. Pozorné posluchačstvo, vykoupivší celou krabici cédéček (a to nebyly v akci, či ve slevě), krásné setkání se zajímavými lidmi, místo plné zhmotnělé krásy, ideální na koncert, a daleké výhledy na Orlické hory, Krkonoše a Králický sněžník. Letohrad je krásné město a všechna ta krása nejspíš blahodárně působí na tamní obyvatele. Děkujeme, bylo nám ctí.
Na rádiu Proglas nás můžete s velikým díkem podpořit v hitparádě Kolem se toč. Naše píseň Chudobín je t.č. na 3. místě. Zaniklá vesnice na dně Vírské přehrady ožila právě v této písni.
Na témže médiu, nešetřícím pomocí okrajovým žánrům, můžete slyšet vyprávění o našem CD Šlépěje nejbližší, a to v premiéře v pátek 24.6. v 19:15, pořad s názvem Jak se Vám líbí. Opakování den po té, v sobotu 25.6. ve 14 hodin.
Je za námi festival plný člověčí muziky ve Vysokém Chvojně - Chvojení. Chrám staletých mohutných dubů a javorů dodával koncertům všech kapel důstojnost a vědomí, že folková hudba nejlépe zní právě ve spojení s věčnou a prostou kulisou přírody. Obdiv k odvaze uspořádat tak veliký festival patří, s díkem za pozvání, všem pořadatelům.

Fotky z Chvojna jsme si vypůjčili od festivalového fotografa Ivana Bllembyho Krejzy, čestně vrátíme. Povedlo se nám v mezičase upéct několik budoucích setkání na naší "domovské" scéně v divadle Ampulka v Třebíči. Na září zveme kapelu Strunovrat, na začátek příštího roku bychom se rádi domluvili s Jindrou Černohorským.

20.5.2016
Pozvolné jaro, ku potěše venkovanů letos alespoň trochu štědré na dešťové kapky a vlahý nestředomořský vzduch, nám bylo inspirací k několika novým písním, na kterých po "mateřské nedovolené" flétnistky Markétky usilovně pracujeme. Zase smíme zakoušet závratný pocit být spolu a tvořit.
Odehráli jsme pár koncertů, které stály za to. V kostele v Drnovicích u Vyškova, v divadélku Ampulka v Třebíči společně se sudetským poutníkem Petrem Linhartem, v kapli nad městečkem Rosice, kde jaro na samém vrcholu barev a vůní s našimi písněmi dělalo tu nejhezčí kulisu a v synagoze v Lomnici, kde jsme tak trochu jako doma a kde toho času byla i výstava malířů Vysočiny.
V sekci ke stažení lze najít Jirkovu píseň V Krušinách, která se objevila na novém CD Stráníků Písně, které jsme dostali (s doprovodem kapely Strunovrat). Jirka

2.4.2016
Tak jako Šumava měla kdysi svého Klostermanna a švýcarské Alpy Charlese-Ferdinanda Ramuze, má dnes Vysočina svou folkovou skupinu Žalozpěv.
Těmito slovy začíná článek Milana Tesaře v Katolickém týdeníku, ve kterém zmiňuje naše nové album Šlépěje nejbližší. Celou stať si můžete přečíst tady.

15.2.2016
Spřátelená Společnost Anny Pammrové, která si klade za cíl zpřístupňování odkazu života a díla neprávem pozapomenuté spisovatelky, uspořádala na úpatí jara setkání v tišnovském Jamborově domě, kde jsme byli hlavní atrakcí. Z odpoledne jsme vytěžili, kromě podnětné debaty s nelhostejnými lidmi, i pozvání na vernisáž výstavy o Anně Pammrové, kterou pořádá Fakulta sociálních věd Masarykovy univerzity v polovině března.
Níže Jirkova poetická odezva:
Naléhavost myšlenek Anny Pammrové jakoby nepodléhala času. Schopnost ostře a jasně nahlížet do temna lidských dějin, pro mne prostým rozumem nevysvětlitelné.Však možná právě díky nim a skrze ně, se vždy znovu vracíme na cestu. Poučení nepoučitelní. Na vrcholu, avšak beze středu. Silní, leč tolik zranitelní.
S velikým potěšením jsme přijali pozvání ke koncertu do Jamborova domu v Tišnově. Hned za horou Květnicí, otevírá se brána nebes. Klíč k tajemné písni vysočiny, večerním mrakům letícím oblohou, které v sobě mají cosi jiného, věčného, naléhavého, než mají jiná nebesa v jiných krajích.
Tak veliké díky, řeko Svratko, za kolozpěv vody odměřující náš čas. Díky za setkání, v tom místě, v tuto chvíli.


14.1.2016
Prvním zásadním letošním počinem byl porod a následný křest nového cédéčka Šlépěje nejbližší.
Všechno podstatné popisuje níže Jirka ve svém emotivním essayi, byla by škoda nezmínit jeden úsměvný moment, kdy evangelický farář Pavel Janošík, poté, co ho Jirka vyzval, aby cédéčko pokřtil, prohlásil, že neví, co má dělat, protože zatím křtil jenom lidi.
Jirkova zpráva:
Komu je blízké lyrické téma, kdo se rád toulá zádumčivou krajinou Vysočiny a Sudet, či ve svém nitru nosí obdiv k tajemství všehomíra, možná uvítá plody naší společné práce v podobě nového cédéčka s názvem Šlépěje nejbližší.
Nosným tématem písní se pro tentokrát stala Vysočina v době Josefa Floriana. Vysočina, na které se se v jednu dobu, pod jedním nebem, setkali literáti, vidící jemnějším zrakem, než vidíme my, běžní smrtelníci. Lidé, jimž bylo blízké téma venkova, ale byla jim cizí selská nadutost. Lidé, v jejichž nitrech byl sváděn boj o spravedlivější svět, ale z hloubi duše se jim protivilo nastupující peklo diktatur materialismu či komunismu. Jakub Deml, Jan Zahradníček, Otokar Březina, Bohuslav Reynek a Anna Pammrová se na novém CD stali Šlépějemi nejbližšími.
Pod živou nahrávku z kostela Nejsvětějšího jména Panny Marie ve Březí se z režie podepsali Vojtěch Herka a Petr Novotný. Úvodním slovem ho do živé vody ponořila Eva Kočí Valová, graficky dokreslila Jana Mikysková a ve velkomeziříčském klubu Rock Depo v sobotu 9. ledna zavinul do plének člověk k tomu nejpovolanější, farář církve evangelické Pavel Janošík. Přejeme do nového roku zdraví a pokoj všem našim blízkým a posluchačům. Pořadatelům děkujeme za přízeň a všem, kteří kráčí trnitou cestou okrajových žánrů, přejeme vědomí a víru, jakou měli ti, jimž jsme se snažili splatit pomyslný dluh.
Jenom dodejme, že nahrávky jsou už zařazeny do příslušných oddělení našich stránek, o cédéčko si můžete napsat na některou z adres v kontaktech, případně ho brzy najdete v e-shopu FOLK ŽIJE!